Od 1. června 2018 se z nemocenského pojištění nově poskytuje dlouhodobé ošetřovné.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, pečující o osobu, která potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance. Vyžaduje se, aby ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. Na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci, souhlas je možné také písemně odvolat.
Pojištěnec musí být:
- a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,
- b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
- c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo
- d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Uplatňuje-li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh (družka) podle uvedeného písm. c), je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné, že tento pojištěnec má s fyzickou osobou uvedenou v písm. b) shodné místo trvalého pobytu, a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Uplatňuje-li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh (družka) nebo jiná fyzická osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti podle uvedeného písm. d), je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné, že tento pojištěnec má s ošetřovanou osobou shodné místo trvalého pobytu, a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Ošetřovaná osoba je fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, jež si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Nesmí však přitom jít o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. Dále je třeba, aby zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí nezbytně vyžadoval poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
Při splnění uvedených podmínek rozhodne ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče o vzniku potřeby dlouhodobé péče a vystaví předepsaný tiskopis Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče (dále „RPDP“), a to na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka anebo osoby určené ošetřovanou osobou. Tiskopis je průpisný a má tři díly. Rozhodnutí musí být vystaveno v den propuštění z hospitalizace a není možné je vystavit zpětně.
Vyplněný I. díl RPDP (vzor vyplnění zde) ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče zašle okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné dle sídla poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče, a to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno.
Zbývající II. a III. díl RPDP předá ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče v den propuštění z hospitalizace ošetřované osobě, popřípadě jejímu zákonnému zástupci, opatrovníku anebo osobě určené ošetřovanou osobou.
Ošetřovaná osoba, její zákonný zástupce, opatrovník anebo osoba určená ošetřovanou osobou předkládá při první kontrole zdravotního stavu u ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče II. díl RPDP (vzor vyplnění zde), který jí byl vystaven při skončení hospitalizace. Poslední, III. díl tiskopisu RPDP (vzor vyplnění zde), slouží ošetřujícím osobám k prokázání existence potřeby dlouhodobé péče.
Převzetí ošetřované osoby do své péče ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče oznámí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise Hlášení ošetřujícího lékaře, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy k převzetí do péče došlo.
Nejméně jednou měsíčně ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče potvrdí pro účely výplaty dávky dlouhodobého ošetřovného trvání potřeby dlouhodobé péče na tiskopisu Potvrzení o trvání/Rozhodnutí o skončení potřeby dlouhodobé péče, kde v části A vyplní údaj o trvání potřeby dlouhodobé péče, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu. Tiskopis s vyplněnou částí A předá ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče ošetřované osobě, popřípadě jejímu zákonnému zástupci, opatrovníku anebo osobě určené ošetřovanou osobou.
Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče rozhoduje o ukončení potřeby dlouhodobé péče pokud:
- uplynula podpůrčí doba v délce trvání 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče, tj. ode dne, kdy bylo rozhodnuto o potřebě dlouhodobé péče,
- v průběhu podpůrčí doby vyšetřením zjistí, že zdravotní stav ošetřované osoby již další poskytování dlouhodobé péče nevyžaduje, a to ke dni, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření, nebo
- v průběhu podpůrčí doby se ošetřovaná osoba nedostaví ve stanoveném termínu ke kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče nebo se nepodrobí kontrole zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, aniž by prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k této kontrole nebo vyšetření nemohla dostavit, a to ke dni kontroly nebo vyšetření.
Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče při rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče vyznačí datum, ke kterému potřeba dlouhodobé péče skončila a datum rozhodnutí na II. díl RPDP a zašle jej OSSZ příslušné dle sídla poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče, a to nejpozději 3 pracovní den následující po dni, v němž bylo rozhodnutí vydáno.
Následně po rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče vystaví ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče pro účely výplaty dávky dlouhodobého ošetřovného tiskopis Potvrzení o trvání/Rozhodnutí o skončení potřeby dlouhodobé péče, kde v části A vyplní údaj o tom, že potřeba dlouhodobé péče daný den skončila. Tiskopis s vyplněnou částí A předá ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče ošetřované osobě, popřípadě jejímu zákonnému zástupci, opatrovníku anebo osobě určené ošetřovanou osobou.
Základní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je existence rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě dlouhodobé péče a účast na nemocenském pojištění.
Pokud je nárok uplatňován z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je třeba splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
V případě uplatnění nároku z pojištěné činnosti, která je samostatně výdělečnou činností, je třeba splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečné činné po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Je-li uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných, nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání je možné i opakovaně.
Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) činí nejdéle 90 kalendářních dnů a začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče.
Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Denní vyměřovací základ se u dlouhodobého ošetřovného zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém dni vznikla potřeba dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který dlouhodobou péči převzal) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u dlouhodobého ošetřovného provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 90%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:
1. redukční hranice 1 000 Kč
2. redukční hranice 1 499 Kč
3. redukční hranice 2 998 Kč
Ochranná lhůta není pro dlouhodobé ošetřovné stanovena.
Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Pojištěnec nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže pečovat o dítě, protože onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) ZNP (tedy v případě přijetí k poskytnutí lůžkové péče, v případě poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče na základě veřejného zdravotního pojištění a v případě pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte), porodila nebo jí byla nařízena karanténa.
Žádost o dlouhodobé ošetřovné budou zaměstnanci podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, na předepsaném tiskopisu, prostřednictvím zaměstnavatele.
Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče, a to potvrzením ošetřujícího lékaře o trvání potřeby dlouhodobé péče nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče.
Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, které po dobu trvání potřeby dlouhodobé péče slouží též ošetřované osobě k prokazování trvání potřeby této péče, rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče a potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče vydává na předepsaných tiskopisech ošetřující lékař.
